Příběh o neplánovaném setkání muže a ženy, které spojuje mnoho společně prožitých let, dvě děti, ale rozděluje řada nevyřešených témat a nevyřčených rozporů. Ale jedno je jim společné, jejich křesťanská víra, kterou se snaží mnohdy klopotně naplňovat a žít. On jednoho dne odešel, ale pořád zůstává manželský slib, který si vzájemně dali a který berou sice po svém, ale vážně. Mnoho let žijí mimo sebe, ale jednoho dne se jejich cesty nečekaně protnou a jejich životní příběh bere dramatický spád. Znovu se před nimi vynořují věci z minulosti, někdy s nečekanou silou, a vytvářejí kostru osudového dramatu, které se odehrává v nijaké době, na nijakém místě, jen mezi dvěma lidmi, beze svědků, beze jmen, ale s o to většími emocemi a o to větší silou…
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.