Madison Bergerová se společně se svou rodinou vydá na výlet do
Dublinu, aby se tam zúčastnili vikinského festivalu. V bahnitém
břehu říčky Liffey objeví malý nožík. Hned tuší, co runy vyryté do
jeho rukojeti znamenají: pomocí téhle dýky by se mohla vydat na
výlet do minulosti.
Rozhodne se v době Vikingů strávit jenom chviličku, ale pak se v 9.
století připlete k šarvátce a druhý den ráno už se vzbudí na lodi
mířící na Island. A spolu s ní se na palubě plaví i muž, který ji
zachránil.
Geir Eskilsson opustil svou rodinu i Švédsko a rozhodl se, že na
vlastní pěst začne úplně nový život v cizině. Maddie ho okamžitě
přitahuje, ale když zjistí, že je příbuzná s oběma jeho švagrovými,
pomyslí si, že to snad musel být osud, co je svedlo dohromady. Ze
všech nebezpečenství, jež na ně po cestě do nové země číhají, pro
něj ovšem bude tím nejtěžším zápasem snaha dobýt Maddiino srdce.
Musí ji totiž přesvědčit, že runy nikdy nelžou…
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.