Sbírku Pod bledou oblohou tvoří osm hororových povídek (včetně
dvou původních krátkých novel), jež vás zavedou na nejrůznější
místa od psychiatrického oddělení přes soukromou vědeckou laboratoř
až na vrchol ruského kola na mole u oceánu. Při čtení těchto
příběhů se ocitnete pod troskami po zemětřesení, nahlédnete do
pekla nebo zavítáte do malého městečka na Středozápadě, kde se děje
cosi podivného.
Tato kniha je krásná i děsivá; Philip Fracassi v ní kombinuje
horory staré školy se stylem new weird. Ukáže vám místa, kde jste
ještě nebyli, a věci, na něž jen tak nezapomenete. Obyčejná svatba
skončí katastroficky, molo se stane dějištěm tragédie, ve zřícené
budově se naplno rozvinou noční můry těch, kdo jsou uvěznění v
jejích ruinách, vědec, který učiní životní objev, záhy zjistí, že
to, co objevil, má hrozivé následky nejen pro něj, ale i pro celé
lidstvo.
Zvraty, jež většina povídek v této sbírce přináší, vás překvapí,
vyvolají ve vás emoce a budou vás nutit číst dál a dál.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.