„Jedenáct kapitol o jedenácti různých postavách, které hledají v životě záchytný bod,“ tak charakterizuje Anjet Daanje svůj román Píseň o čápu a velbloudovi. Jedenácti příběhy odehrávajícími se od 19. století po současnost v Anglii, USA, Francii a Nizozemsku se jako červená nit vinou osudy spisovatelského dua sester Draydenových, inspirovaných sestrami Brontëovými. Ze střípků příběhů i „autentických“ textů (dopisů, životopisů, novinových článků atd.) se postupně skládá mozaika, která však u každého čtenáře vychází trochu jinak – podle toho, co si z přísunu různorodých a nejednoznačných informací vybere nebo čemu bude věřit. Obeznámenost s životem a dílem sester Brontëových přitom není nutná. Kdo přistoupí na autorčinu rafinovanou hru plnou tajemna a nečekaných zvratů, dočká se obohacujícího i napínavého čtenářského zážitku.
Everly vždycky věděla, že je jiná. Dcera kazatele, vychovaná v dusivém prostředí náboženského společenství, kde byla magie hříchem a její vlastní schopnosti zakázaným tajemstvím. Celý život poslouchala, potlačovala svou sílu, a přesto cítila, že v ní dřímá něco většího. Pronásledovaly ji zlé sny a vidiny, volaly ji neodbytné temné hlasy – a pak přišla chvíle, kdy se její život navždy změnil. Callum, pradávný démon, je osamělý lovec božstev odsouzený k věčnému putování světem a k boji proti silám, které by zničily celý svět. Po tisíce let čekal na svou jedinou osudovou ženu – na čarodějku, která se mu zjevovala ve snech a mohla změnit budoucnost. Když se jejich cesty konečně zkříží, není to náhoda. Je to osud. Brutální vražda, dům plný magie, tajemství ukrytá za zdmi a odhalení, která zpochybní všechno, co Everly dosud znala. Callum ví, že se v Everly skrývá moc, která by mohla zničit jeho nepřítele – a že cena za její využití bude zdrcující.