Druhá sbírka Bořivoje Petráka obsahuje 58 básní, které jsou
doprovázeny akvarely akademického malíře Ivana Komárka. Autor o své
básnické sbírce píše:
„Někdy se zdá, že poezie je deník svého tvůrce a že v jednotlivých
básních je obsažený jeden jediný konkrétní autorův prožitek. Nebývá
to pravda. Na klasickou školní otázku „Co tím chtěl básník říci?“
se často nedá jasně odpovědět. Autor to někdy sám přesně neví.
Slova se seřadila a on cítí, že jsou seřazena správně. V básni
vedle sebe bývají skutečnosti velmi osobní i velmi obecné,
prolínají se a někdy je těžké je od sebe oddělit. Je to výpověď o
situaci, kterou autor sám prožil nebo která ho oslovila tak
významně, že ji citově převzal. Časový faktor bývá nejistý – záznam
může být napsán okamžitě nebo s velkým časovým odstupem. Někdy musí
báseň dozrát… a občas, schovaná pod nánosem času, zraje dlouho.
Podobně, jako jsou řazeny jednotlivé skladby na desku, je sestavena
básnická sbírka. Básně na sebe navazují a tvoří společný celek. A
když zrovna nejsou v řadě za sebou, mohou být uspořádány třeba
paralelně a tvoří pak společnou plochu. Tak je to i s našimi
životy. Navazují na sebe, ale svou jedinečností a dávkou osamělosti
se leckdy stávají paralelními a rozlijí se do stran.
Paralelní básně, paralelní životy, dávka osamělosti. A přesto je to
jeden celek.“
Vidím tě z dálky
Na konci s dechem
všechno jsem pochopil
chtěl jsem jet rovně
přesto jsem zatočil
krajinou domů
vzpomínka zazvoní
padlá je padlá
ta už se nehoní
Uvítám ráno
zrozené z rozkoše
do mraků psáno
billboardům na ploše
utrhnu vítr
klíč dveří jménem strach
k snídani víno
a spánek v zahradách
Rýsuji tužkou
obrysy toho dne
byla jsi krásná
zvonilo poledne
barevná víčka
odštěpek hrany snů
perly jsem házel
vsadím se o jednu
Na konci s dechem
všechno jsem pochopil
chtěl jsem jet rovně
přesto jsem zatočil
krajinou domů
vzpomínka zazvoní
padlá je padlá
ta už se nehoní
Děravé síto
noc jako antracit
bylo mi líto
a bylo třeba jít
laciné dárky
visí Ti na krku
vidím Tě z dálky
Vidím Tě z dálky
držím Tě za ruku.
On je sexy nevrlý brankář, do kterého jsem byla zamilovaná už na
střední... a teď jsem se stala jeho asistentkou.
Bývalý přítel mi zničil sny o kariéře v hudebním průmyslu a já už
nikdy nechci, aby mi někdo zlomil srdce. Pracovat jako asistentka
hráče v NHL měla být hračka, ale na Jamiem Streicherovi není
snadného vůbec nic. Je to hrozně přitažlivý a nabručený idiot,
který mě nemůže vystát. Navíc má fakt obrovské ego. Na druhou
stranu to znamená, že udržet věci na profesionální úrovni nebude
problém. Ani když mě poprosí, abych se k němu nastěhovala.
Pod vší tou nevrlostí je Jamie překvapivě milý a snaží se všechny
kolem sebe chránit.
Když se dozví, že to mému bývalému vůbec nešlo v posteli, převládne
v něm soutěživá povaha a začne mě ve všem podporovat a rozmazlovat.
A tvůrčí jiskra, kterou jsem kdysi cítila při psaní textů? Je
zpátky a já už zase skládám písničky. Začnu na zápasech nosit jeho
dres, chodit s týmem na bujaré večírky a znovu získám odvahu zpívat
na pódiu. Zanedlouho zjistím, že jsem se do něj zamilovala až po
uši.
Možná mi nakonec zlomí srdce, ale bude to stát za to.