Rukopis Pamětihodnosti panství Náchod sepsaný v roce 1842 dlouholetým panským důchodním Janem Müllerem (1773–1861), představuje mimořádné svědectví o životě na jednom z nejvýznamnějších východočeských panství přelomu 18. a 19. století. Autor, který působil ve službách náchodské vrchnosti více než půl století, zachytil hospodářský, správní i společenský život panství s přesností úředníka a vnímavostí pozorovatele své doby. Müllerovy zápisky odhalují nejen chod vrchnostenské kanceláře, ale i atmosféru společenských proměn a kulturního rozkvětu. Popisuje spory o piccolominské dědictví, dobu vlády Petra vévody Kuronského a jeho dcery Kateřiny vévodkyně Zaháňské, tajná jednání protinapoleonské koalice v Ratibořicích i uvedení Mozartovy opery Don Giovanni v náchodském zámeckém divadle. Vedle významných historických momentů zaznamenává i každodenní realitu úředníků, duchovních a učitelů, čímž podává plastický obraz života na panství v době mezi osvícenstvím a počátky moderní éry. Zásluhou Věry Vlčkové, která rukopis objevila, přeložila a opatřila rozsáhlým poznámkovým aparátem, se tento zajímavý dokument mohl znovu vrátit k čtenářům. Pamětihodnosti panství Náchod nejsou jen kronikou úředníka, ale živým svědectvím o době proměn, loajality a kultury, kdy se z venkovského panství stávalo jedno z kulturních a politických center východních Čech. Pozoruhodný dobový dokument, v němž ožívá svět postav z díla Boženy Němcové a Aloise Jiráska i skutečných lidí Náchodska.