První výbor německé krutosti v hororových pohádkách obsahuje dvacet ukrutných pohádek vždy poněkud hrůzných až hororových. ***** Německé pohádky mají k hororu zvláštní nenucený přístup. Zažívat hrůzu a děs při jejich četbě je současně strašidelné i potěšující. Zvláště když na konci pohádky je strach překonán a vyvážen špetkou ironického humoru. ***** V mnohých německých pohádkách z devatenáctého století se vyskytují a opakují temné, násilné motivy. Ne vždy je v nich zlo potrestáno a dobro odměněno. Rošťáci občas uniknou spravedlnosti, vede se jim dobře a nevinní mnohdy trpí a hynou. ***** Pohádková hrůza ale téměř nikdy není samoúčelná, je odleskem odvěkého zápasu mezi dobrem a zlem a také varováním, že když si člověk nedá pozor, mohlo by odněkud přijít něco děsivého.
Dokáže obyčejná zlatonoška porazit mocné vladaře a přežít? Hrozby na Dvoře stínů narůstají. Netýkají se přitom jen zlatonošky Reyny, ale také faeského prince Mazrita, který ji nejdříve unesl, aby se s ní posléze zasnoubil. Navzdory pověstem však Reyna brzy poznala jeho pravou tvář. Ačkoli je drsný a krutý, je také vášnivý, nezkrotný… a teď navíc přišel o magickou moc. Jeho nevlastní matka, královna Dvora stínů, zatím spřádá své temné plány. K Mazritovým třicátým narozeninám vyhlásí hry zvané Leikmot a jako šampionku určí Reynu, zdánlivě obyčejnou smrtelnici, aby ponížená zemřela během festivalu. Reyna, která se odmítá podvolit královnině zvůli, zatím hledá způsob, jak zlomit Mazritovu kletbu. Nemrtvá monstra, šílená královna, magické kletby i tajemství obestírající prastarou rytinu soupeří o to, kdo jako první zničí oba milence. Bude však vítězství ve hrách stačit, aby si Reyna zachránila život? Nebo je Leikmot pouhou zástěrkou k něčemu mnohem děsivějšímu, co pro ni a prince Mazrita královna teprve chystá?