Fenomén (ne)paralelnosti je z hlediska lingvistického i lingvodidaktického velmi rozšířený, různorodý a důležitý. Je názorným projevem jednak nekorespondencí i systémových mezer mezi strukturami různojazyčných kódů, jednak neparalelnosti uvnitř kategorie českého vidu, která se projevuje ve vidové homonymii a polysémii. Ambicí této studie je vytvořit metodologické zázemí a předpoklady pro vznik takového popisu naší mateřštiny, který odpovídá studijním potřebám jejích jinojazyčných uživatelů a pomůže neparalelnost účinně překonávat především na rovině lexikální (sémantické) a lexikálně gramatické.
Když Genevieve Grimmové zemře matka, zůstane jí řada otázek, na něž nikdo nedokáže odpovědět – dokud neobdrží pozvánku do Encantry, prokleté vily v Itálii, zamrzlé v čase. Hříšně pohledný ale nepřátelský Rowin Silver se ji sice pokusí zahnat, ovšem Genevieve si dovnitř najde vlastní cestu… a brzy si uvědomí, jaká to byla chyba. Encantra je totiž zvráceným sídlem, v němž je Rowin se šesti svými sourozenci polapený ve smrtící hře, kterou musejí hrát pro potěšení krutého ďábla a jeho diváků. Přežít může jen jediný obyvatel domu a Genevieve nyní musí vyhrát, jinak zemře. br br Rowin ji varuje, že její jedinou šancí je zúčastnit se jako jeho manželka… takže musejí publikum přesvědčit, že jsou do sebe bláznivě zamilovaní. Genevieve je ochotná udělat cokoli, aby vyvázla živá, ale taky ví, že nemůže Rowinovi věřit a že ta spalující touha mezi nimi je falešná. br br Byl to přece sám Rowin, kdo ji naučil hlavní pravidlo Encantry… Nikdy, absolutně nikdy nevěř svému srdci.