V povídkovém souboru Nové byty, nové pokoje nás Václav Maxmilián zavádí do světa, který se vzpírá jednoznačnému vymezení a jednotlivé popisy situací jako by si uchovávaly zvláštní tajemství: komunikují spolu, nebo je to jen iluze? Postavy jako by se navzájem zrcadlily a měnily si jména pouze jako masky, jejich životy se překrývají a prostupují, ale jejich diskuze začínají a končí, aniž by měly šanci přerůst samy sebe a proměnit se v celistvý příběh, který by jim vzal svobodu. Neodehrává se to všechno nakonec ve stejném městě? Nebo dokonce ve stejném domě? "Současná obsese dobově a místně situovanými příběhy (ať už v české nebo světové literatuře) snad nechává místo i takovému abstraktnímu psaní, o něž se tady pokouším," říká o svém záměru autor.
Doktor Fionn Kane utíká před bolestí, kterou mu způsobila bývalá přítelkyně, když odmítla jeho nabídku k sňatku. Doufá, že své srdce uzdraví v malém městečku v Nebrasce, daleko od složitých citů i zmařené kariéry chirurga. Touží po prostém životě: sklonit hlavu, tvrdě pracovat a rozhodně se vyhýbat romantickým vztahům. Chce si oddechnout od toho cirkusu, který nechal v Bostonu.brbrJenže pak do jeho města přijede opravdový cirkus. Cirkus Silveria. A s ním Rose Evansová, motocyklová performerka, která posledních deset let žije kočovným životem, což jí vyhovuje, a to hlavně v případech, kdy se potřebuje někoho zbavit a zase rychle zmizet. Ale když si Rose při jednom nevydařeném pokusu o vraždu zlomí nohu, nečekaně uvízne v Nebrasce, v domě jednoho moc přitažlivého a trochu výstředního místního lékaře.brbrAle ne každé zlomené srdce se zahojí...brbrA čím déle člověk zůstává na jednom místě, tím větší je pravděpodobnost, že ho dostihnou duchové minulosti.