Eliška je mladá žena, která má všechny důvody ke spokojenosti – je vdaná, dobře situovaná a má krásnou dcerku. Jenže manželství s Pavlem upadá do rutiny a v jejím životě se objeví mladý učitel Matěj, její dávná láska. Eliška tak balancuje mezi mateřstvím, rozpadajícím se vztahem a milostným citem, jenž trvá navzdory času i zásadním změnám, kvůli nimž románky z mládí obvykle končí v propadlišti vzpomínek. Proč je ten kluk, co jí vždycky říkal Něha, tak neodolatelný – i když nenosí mužný zevnějšek jako Pavel, z bot se mu klube palec, neřídí auto a interiér jeho domku po babičce spíš než skutečný domov připomíná několik desítek let staré kulisy ze seriálu Vyprávěj? Příběh o tom, jak snadné je nevědět, kým vlastně jsme – a jak těžké je slyšet, když nás někdo volá jménem, které už necítíme jako vlastní.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…