Monografie se věnuje nečinnosti správních orgánů v řízení vedeném před nimi, kterou lze považovat za jeden z vůbec nejzávažnějších negativních jevů v oblasti veřejné správy a jejího výkonu. V právních předpisech i odborné literatuře zůstává problematika nečinnosti často opomíjena, přitom v aplikační praxi jde o poměrně běžný nežádoucí jev, s nímž se adresáti veřejné správy setkávají relativně často. Autor k tomuto nezákonnému jednání veřejné správy přistoupil komplexně. Nejprve terminologicky vymezil nečinnost správních orgánů, pojmenoval její formy, projevy a příčiny, analyzoval systém ochrany před nečinností zavedený v platné a účinné právní úpravě a zabýval se jejími důsledky. Uvedený přístup mu umožnil vymezit problémy spojené s tímto jednáním a formulovat úvahy de lege ferenda ve vztahu k platné a účinné právní úpravě.
Když Genevieve Grimmové zemře matka, zůstane jí řada otázek, na něž nikdo nedokáže odpovědět – dokud neobdrží pozvánku do Encantry, prokleté vily v Itálii, zamrzlé v čase. Hříšně pohledný ale nepřátelský Rowin Silver se ji sice pokusí zahnat, ovšem Genevieve si dovnitř najde vlastní cestu… a brzy si uvědomí, jaká to byla chyba. Encantra je totiž zvráceným sídlem, v němž je Rowin se šesti svými sourozenci polapený ve smrtící hře, kterou musejí hrát pro potěšení krutého ďábla a jeho diváků. Přežít může jen jediný obyvatel domu a Genevieve nyní musí vyhrát, jinak zemře. br br Rowin ji varuje, že její jedinou šancí je zúčastnit se jako jeho manželka… takže musejí publikum přesvědčit, že jsou do sebe bláznivě zamilovaní. Genevieve je ochotná udělat cokoli, aby vyvázla živá, ale taky ví, že nemůže Rowinovi věřit a že ta spalující touha mezi nimi je falešná. br br Byl to přece sám Rowin, kdo ji naučil hlavní pravidlo Encantry… Nikdy, absolutně nikdy nevěř svému srdci.