Na okraji domov můj

Sedm rodin a sedm časosběrných rozhovorů o odchodu z města na venkov. Výpravná publikace přináší nahlédnutí do života rodin, které navzdory rozdílným přístupům k životu spojuje jedno téma – rozhodly se opustit rušné městské prostředí a začít nový život na venkově. Rozhovory vznikaly po dobu šesti let a mapují nejen důvody k odchodu z města, počáteční očekávání, první roky v novém prostředí, ale často i pověstný střet s realitou. Samostatné knižní pokračování blogu naokraj.cz hledá odpovědi na otázky, jestli se v dnešní době z života na vesnici nestává cenově nedostupný luxus, zda je takový život šetrnější a ekologičtější než život ve městě, jestli se dá ještě v něčem navázat na venkovskou tradici a zda to vlastně celé dává smysl. CITÁT: „Já žádné zájmy nebo koníčky nemám. Jeden den v týdnu jsem začal dělat v bistru v Táboře a vlastně ani nevím proč. Lidi se mě ptají, jestli potřebuju peníze a já říkám, že ne. Tak říkají: ‚Aha, tobě tam u vás chybí lidi, co?‘ A já odpovídám, že ne, že jsem úplně šťastnej. Když se nad tím ale sám zamyslím, vůbec nevím, jak odpovědět. Dovedla mě tam intuice. Nějak jsem cítil, že tam mám jít. Teď se tam učím dělat kafe a jsem ve stresu, protože neumím udělat cappuccino s obrázkem. Kromě toho furt koukám do mobilu, skoro vůbec nečtu, sleduju filmy a pomalu se učím, že se za to nemusím stydět. Není to žádná rezignace, jen si už dokážu dopřát věci, které mě baví. Takže si vlastně vědomě užívám svůj vlastní život a učím se být klidný sám v sobě a nestresovat se zbytečnostma.“