Lidstvo už kolonizovalo mnoho planetárních systémů. Ale to nejtěžší přichází v podobě prvního kontaktu s mimozemskou civilizací. Tento úkol čeká na průzkumníky-vyjednávače. Tito lidé pocházejí ze speciálních diplomatických služeb. Dick Muller je bývalá hvězda světové diplomacie, která získala po prvním setkání s mimozemskou civilizací v dějinách lidstva zvláštní psychickou vlastnost. V okruhu několika metrů kolem sebe vyzařuje všechny své duševní emoce, které ostatní lidé cítí a nejsou schopni v jeho společnosti ve zdraví vydržet. Stala se z něj psychicky zničená troska, trpící depresemi a sebevražednými sklony. Proto si vyhledal dobrovolný exil v Lemnosského labyrintu, tajemném pozůstatku po neznámé civilizaci na konci galaxie. Je to město, které svými skrytými mechanismy zabije pomalu každého vetřelce, který se v něm objeví. Nikdo se do něj nedostal, kromě jediného člověka, Dicka Mullera. Po několika letech se lidstvo setkává tváří v tvář s novou dobyvačnou rasou, která nás lidi považuje za něco primitivního a nedůležitého. Jedinou nadějí je právě Muller…
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…