Debutová básnická sbírka Františka Formánka zaujme svou epičností a rytmikou. Formánek se vrací do světa dětských her a do dob dospívání; všímá si překvapivých detailů, špíny a drsnosti, popisuje nevybíravé chování k hospodářským zvířatům, všudypřítomný nepořádek a rozpad. Ale i v místech rezavého a zarůstajícího zmaru dokáže najít pod nánosy špíny i blízkost a nečekané porozumění u postav, kterými svou sbírku postupně zalidňuje. Z nich nejvíc vystupuje především tajemný Muro, který svým jménem celou sbírku zastřešuje a stává se hlavním průvodcem čtenáře. Jazyk knihy je provoněný vůní hnoje a zvětralého piva, je přímočarý a neškobrtá o zbytečnou vyumělkovanost; dosahuje zvláštní střízlivosti a jednoduchosti, což rozhodně není jednoduché.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…