Výbor textů Můj první kryt (soubor převážně esejů, črt či dokumentárních próz) staví do protikladu multikulturní a vícejazyčný svět sovětské (ukrajinské) Bukoviny minulého století a výsostně aktuální situaci na Ukrajině po vypuknutí ruské agrese, tedy po 24. únoru 2022. V překladu Jany Kitzlerové přibližuje příběhy lidí, kteří přišli kvůli válce o své blízké, o své domovy či kteří utrpěli těžká tělesná zranění. Nutno podotknout, že východ Ukrajiny (Donbas) je ve válečném stavu s Ruskem od roku 2014 a v tomto kontextu jsou vzpomínky mnohých tamních obyvatel velmi příznačné: na bombardování a nejistotu si zvykli, avšak až v únoru 2022 začali uvažovat o evakuaci v okamžiku, kdy zvuk střel a bombardérů byl pojednou nezvykle silný... Tyto a další příběhy, jejichž brutalita a zároveň pravdivost je pro čtenáře bez válečné zkušenosti zcela novým zážitkem, jsou významným svědectvím doby, jež má současný Evropan poznat.
Když Genevieve Grimmové zemře matka, zůstane jí řada otázek, na něž nikdo nedokáže odpovědět – dokud neobdrží pozvánku do Encantry, prokleté vily v Itálii, zamrzlé v čase. Hříšně pohledný ale nepřátelský Rowin Silver se ji sice pokusí zahnat, ovšem Genevieve si dovnitř najde vlastní cestu… a brzy si uvědomí, jaká to byla chyba. Encantra je totiž zvráceným sídlem, v němž je Rowin se šesti svými sourozenci polapený ve smrtící hře, kterou musejí hrát pro potěšení krutého ďábla a jeho diváků. Přežít může jen jediný obyvatel domu a Genevieve nyní musí vyhrát, jinak zemře. br br Rowin ji varuje, že její jedinou šancí je zúčastnit se jako jeho manželka… takže musejí publikum přesvědčit, že jsou do sebe bláznivě zamilovaní. Genevieve je ochotná udělat cokoli, aby vyvázla živá, ale taky ví, že nemůže Rowinovi věřit a že ta spalující touha mezi nimi je falešná. br br Byl to přece sám Rowin, kdo ji naučil hlavní pravidlo Encantry… Nikdy, absolutně nikdy nevěř svému srdci.