Román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem.
Edwinu St. Andrewovi je osmnáct, když se parníkem přeplaví přes
Atlantik, poté co jej kvůli politickým názorům vyloučí ze
společnosti britské aristokracie. Okouzlen krásou kanadské přírody
vstoupí do lesa a náhle zaslechne tóny houslí odrážející se od stěn
rozlehlé stavby - tento zážitek jím hluboce otřese. O dvě století
později se známá spisovatelka Olive Llewellynová vydává na
propagační turné své knihy. Cestuje po celé zeměkouli, avšak
vlastní domov má v druhé měsíční kolonii. V textu jejího
bestselleru o pandemii se nachází zvláštní pasáž: houslista hraje v
rezonující chodbě dopravního terminálu a kolem něj se zvedá lesní
stromoví. Když začne Gaspery-Jacques Roberts pátrat po jisté
anomálii v severoamerické divočině, narazí na několik rozvrácených
životů - mladík z britské šlechtické rodiny podlehne šílenství,
spisovatelka odtržená od rodiny uvízne na Zemi uprostřed pandemie a
jeho vlastní kamarádka z dětství se zřejmě také pokusila o něco,
čím narušila časové linie vesmíru.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.