Kolektivním monografie Město a literatura zprostředkovává více
než dvacet pohledů na utváření literárních obrazů města v české i
zahraniční literatuře od raného novověku po současnost, včetně doby
covidové. Autoři ve svých esejích analyzují obraz města ve spisech
J. A. Komenského, literátů 19. a 20. století, v próze, poezii i v
dystopické literatuře propojené s vizualizací urbánního světa.
Město zde vystupuje jako reálný prostor, stejně jako prostor vhodný
k útěku, jako prostor odmítaný i vzývaný, jako prostor snů, iluzí,
utopií či jako prostor hodný zavržení. Města ale rovněž v
literatuře sloužila jako metafora, vzdálená reálným světům, jako
opozitum vůči venkovu či jako pouhé slovo, po němž zůstávají jen
nejrůznější vůně a chuti.