Verše tetuje na těla svých čtenářů. Verše píše na flakony
parfémů, které jsou hned vyprodané. Verše píše i na limitky
kultovních tenisek Vans, na plátna či oblečení. Pražská vizuální
básnířka a umělkyně Michaela Fenkl (nar. 1996) vydává svou třetí
sbírku básní s názvem Melancholic Rodeo.
Michaela Fenkl je populární básnířkou své generace. Její dvě
předešlé sbírky "Forget It Not" a "Everything Happens To Me" se již
dokčaly několika dotisků. Své verše propůjčuje i řadě produktům -
například parfémovému domu Pigmentarium, nebo koncepčnímu domu
Blackout Therapy ve spolupráci s českou značkou Weconcept, či
značce Montblanc.
"Zachycuji pouť ztrápené mysli mladého člověka. On ale ví, že
naděje existuje. Ví, že bolestí roste,” říká o své sbírce
absolventka umělecké fakulty Middlesex University London. "Je-li
rytmem této písně melancholie, pak refrénem je krása vzešlá z ní,”
dodává autorka, která píše pravidelně pro magazín Harper‘s Bazaar a
je členkou kreativní skupiny YouAllDroveMeCrazy.
Elegantní provedení knihy veršů je vysázená fontem, který Michaela
sama vytvořila a doprovázena ilustracemi a designem Iana Cobry.
Dvojitá obálka, vysokogramážní papír Munken, otevřená šitá vazba
červenou nití dělá z Melancholic Rodea výjimečnou knihu nejen svým
obsahem, ale i formou.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.