Manifest je tak trochu žánrem minulosti. Dnes si sotva zvládáme
všímat překotných událostí, jsme permanentně něčím překvapováni a
žijeme v únavě ze zklamání. Strategická rozjímání, rozvrhy a
předpisy věcí budoucích vypadají utopicky už jen v tom, že by je
někdo vymyslel, natož realizoval. Nejenže nevíme, co bude, ale
často rezignujeme i na zkoumání toho, co by mělo nebo mohlo
být.
Michael Hauser se přesto ve svém Manifestu o strategický pohled
pokouší. Formou se inspiruje slavným manifestem Marxe a Engelse,
ale pohlíží na pozdní kapitalismus 21. století a na možnosti
socialistického hnutí z pozic, které se podmínkám panujícím v první
polovině 19. století podobají jen zčásti. Socialistická levice se
dnes snaží najít nový smysl a potácí se mezi příklonem k
liberalismu na straně jedné a k identitárnímu konzervativismu na
straně druhé. Michael Hauser ukazuje jinou cestu.
DVACKADOBRA