Knížka sebraných svědectví Mám to před očima, jako by to bylo dnes vznikala několik let na půdě Domova pro seniory Mikuláškovo náměstí v Brně. Je vystavěna z více než třiceti zaznamenaných vzpomínek pamětníků především na období protektorátu a druhé světové války. Vyprávění však ze své podstaty zasáhla i do desetiletí předválečných i poválečných. Soubor vyprávění ve svém celku vytváří obraz všedních i válečných dnů nejen v Brně ale i v širokém okolí.
Kolik času potřebujeme na povrchní setkání nad kafíčkem, kolik
na sex a kolik času na lásku?
Dokážou se ženy navzájem vytušit, aniž by o sobě věděly?
A jak moc může být křehký jeden muž?
To vše se dozvíte v příběhu Viktora a Karolíny, kteří nechtějí
nikomu lhát, ale přesto to dělají na každém kroku.
Láska je plná rozporů, umí být opojně sladká a zároveň temně černá
jako Coca-Cola.
Buď jsi něčí milenka, nebo podváděná manželka. To se často říká,
ale co když jsi něco mezi tím?
Co se stane, když se bude Viktor snažit upřímně milovat a zároveň
zůstane zodpovědným mužem domácím?
Cvakne mu z jeho žen, nebo najde svou mužskou sílu?
Na tyto a další otázky odpoví příběh o vášni, kde se rozum utopí v
klíně a duši ženy, a o manželství, které nikdy neexistovalo.
Nezapomeňte, že v křehkosti je síla a že naše duše zná odpověď na
každou otázku.