Malý princ v nás

Saint-Exupéryho kniha Malý princ byla v průběhu doby přeložena bezmála do osmdesáti jazyků a miliony čtenářů již provázely malého prince na jeho cestě po planetách … Mathias Jung se v kratičkých kapitolách své knihy s podtitulem Na objevné cestě se Saint-Exupérym zamýšlí nad dramatickou dobou vzniku Saint-Exupéryho knihy a uvažuje o strachu či úzkosti, bez nichž není lidského růstu. Věnuje se jednotlivým tématům Malého prince a nabízí je čtenáři jako možnost k setkání s tématy jeho vlastního vnitřního světa. Svá zamyšlení doprovází citacemi z ostatních Saint-Exupéryho knih a knih dalších autorů. Jungův pohled na Malého prince je srozumitelný, současný a velmi inspirativní. Saint-Exupéry nám připomíná, abychom se neskrývali před vlastní úzkostí. Co je tvou skrytou základní úzkostí, má milá čtenářko, milý čtenáři? Je to strach, že tě opustí tvůj partner? Strach, že přijdeš o práci? Že se tvým dětem přihodí něco zlého? Že zemřeš dřív, než jsi stačil žít svůj život? źe ochabne pružnost a síla tvého těla? Je jisté, že úzkost náleží k našemu životu, jako k tělu patří stín. K tomu se přidává strach o svět, starosti a stav světa. V našem příběhu se v závažné krizi své existence ocitá pilot. Nevíme přesně, co se letci stalo. Spadl se svým letadlem, nebo ho nejvyšší nouze přinutila přistát? Jisté je jen to, že uvázl v písku saharské pouště. Každý člověk může létat. To je skryté poselství tohoto příběhu. nejen chlebem živ je člověk. Může se povznést nad nížiny všedního života, může roztáhnout křídla a bojovat za ideály, žít ideály. Je jedinou živou bytostí na tomto světě, která je schopna ctižádosti, duchovního povznesení, reflexe a heroismu. Člověk je co do možnosti orel. K odvrácené straně jeho existence však patří také to, že se může zřítit. Zřícení značí krizi. Lidský život je plný krizí. Krize patří k našemu životu stejně neodbytně, jako musel pilot průkopnických dob počítat s nouzovými přistáními a pády. Saint- Exupéry nám dává na srozuměnou, že krize není porucha, které bychom mohli předejít obezřetností, placením povinného ručení a hypochondrickou úzkostí. Chce ji sám zákon života. My paradoxně krize potřebujeme. Krize je náš stimulátor, pohonná hmota či motor vývoje. je to zákon utrpení, které mne formuje a zoceluje. Nebýt krizí, byl bych nehybný a emocionálně plytký. Friedrich Nietzsche, psycholog mezi filozofy, řekl: Had, který se nesvlékne, zemře. Lidské svlékání z kůže je na rozdíl od hadího často utrpením. Navíc často vyžaduje samotu.