Dr. Milan Hausner léčil duševně nemocné pacienty psychoterapií s využitím LSD v době, kdy byl primářem psychiatrické kliniky v Sadské u Prahy. Byl pravděpodobně jediným světovým psychiatrem, který využíval halucinogenní látky v klinické medicíně v takovém rozsahu a po takovou dobu. Na své klinice se 112 lůžky využíval při léčbě různé dávky LSD, od 50 mikrogramů až po 400 mikrogramů, a to v rámci 60 až 90 sezení spojených s psychoterapií. Ta probíhala většinou ambulantně během víkendu. Vlastní léčba trvala 6 až 12 měsíců. Na psychoanalýzu velmi pozitivně reagovali zejména pacienti s různorodými neurózami, fobiemi a některými psychózami. Publikace přináší detailní popis nejrůznějších poruch, jejich příčin i léčebného postupu, který doktor Hausner využíval. Součástí knihy jsou případové studie včetně vyjádření jednotlivých pacientů.
Když inspektorka Lottie Parkerová dostane zprávu o nalezeném těle dítěte u katedrály, děsí se, že jde o osmiletou Willow, jež se od rána pohřešuje. Ale nalezená dívka není ona – je to Naomi, stejně stará, zabalená v bílé látce, s růžencem v rukou. Obě dívky sloužily jako ministrantky. Lottie se snaží objevit spojitost mezi nimi a najít Willow – než bude pozdě. Jenže následující den je nalezena mrtvá i Willow. A něco tu nesedí: proč její matka tvrdila, že se s Naomi neznaly? A proč po Naomi nezůstala žádná fotografie? Když zmizí i chlapec ze sboru, Lottie ví, že má co do činění s nebezpečným vrahem. Dokáže ho zastavit dřív, než si vezme další dětský život?