Anglické listy pro dvacáté první století. Velká Británie, to není jenom královská rodina, Harry Potter a londýnské metro. Londýnem se totiž kromě podzemní dráhy prohánějí i lišky nebo ovce. I v těch nejzapadlejších vesničkách lze najít stopy české historie či zvyky, které jsou přinejmenším podivné. Britskou společnost sice stále rozdělují hluboké třídní příkopy, ovšem projevují se jinak než dříve: například volbou samoobsluhy. Nicméně před elektrickým přímotopem tráví zimu chudí i bohatí, včetně monarchy. A všemu pořád vládne smysl pro starobylost i tradice — třebaže někdy nedávají vůbec žádný smysl a vedou jen k frustraci. A to zatím nebyla řeč o ostrovním jídle nebo lásce k excentrikům… Zahraniční zpravodaj Jaromír Marek zúročuje v Liškách pod Big Benem léta strávená ve Velké Británii a s nadhledem provádí českého čtenáře po kultuře a společnosti známé i neznámé.
V divokém Vachánském koridoru uvízl americký výzkumný tým. Nic tragického, jen nepříjemný problém s logistikou. Nová afghánská vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Americká vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Všichni chtějí, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Snadný úkol pro vojáky země, která se Afghánistán nikdy nesnažila ovládnout. Britové jsou mimo hru, Rusové jsou mimo hru, Američané jsou mimo hru. Češi mají ve Střední Asii dobrou pověst. Jedno letadlo, pár terénních vozů, pro jistotu pěchotní zbraně, lehce nepřiměřená zásoba munice, tři desítky chlapů a jedna žena – odstřelovač. „Tohle bude nejlepší dovolená mýho života." – desátník Kocman