Kronikář nových časů - Malíř a kreslíř Hugo Boettinger (1880-1934)
Knihu koupíte v
4 e-shopech
od
128 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Dobre-knihy.cz
128 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Kosmas.cz
261 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Knihydobrovsky.cz
445 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Martinus.cz
141 Kč
Není skladem
Krátký popis
Hugo Boettinger byl vyhledávaným portrétistou vyšších vrstev,
tvůrcem křehkých dívčích aktů a zároveň autorem humoristických
kreseb a karikatur známým širokému publiku jako Dr. Desiderius.
Boettingerovy především portrétní kresby byly výjimečně populární a
během jeho života byly mnohokrát vystavovány a publikovány. Ve
dvacátých letech se s humoristickými kresbami Huga Boettingera
podepisovanými pseudonymem Dr. Desiderius často setkávali čtenáři
Lidových novin, Prager Presse, Světozoru a řady dalších periodik.
Kresby byly také vydány v několika albech. Jeho výstavy v Praze i v
menších městech budily pravidelně velký zájem publika i tisku a
jeho veselá dílka se na výstavách také velmi rychle prodávala. Roku
1923 při příležitosti Boettingerovy výstavy v Topičově salonu v
Praze, na niž se doslova stály fronty, konstatoval kritik Václav
Nebeský, že „není snad této chvíle druhého českého malíře, který
těšil by se větší oblibě v kruzích nejširších, nad karikaturistu
Hugo Boettingera“. Žádný z teoretiků umění, kteří se osobou Huga
Boettingera zabývali, se nemohl nepodivit nad tím, jak se může v
jedné osobě skrývat pohotový kreslíř, který bystře glosuje a
ironizuje veškeré dění kolem sebe, a zároveň malíř poněkud
zpátečnických idylických krajin zaplněných snícími dívkami.
Boettinger měl totiž v té době již za sebou také dvacet let
malířské kariéry. Patřil k secesní generaci a v prvním desetiletí
20. století se jevil jako slibný talent, aktivně se účastnil výstav
doma i v zahraničí a kritikou byl dobře hodnocen. Proměny, kterými
prošlo umění v následujících letech, Boettinger sledoval skepticky
a s nepochopením. Většinou se moderní umělecké směry stávaly jen
předmětem vtipu některé z jeho veselých kreseb. Po roce 1918 se
jeho původně soukromá záliba v komických portrétech známých,
pozorovací talent a vrozené vtipálkovství spojily v novinových a
časopiseckých kresbách, v nichž našel nové pole působnosti. Jimi se
proslavil jako humoristický kreslíř Dr. Desiderius. Pro české
výtvarné umění má význam jako jeden z prvních profesionálních
novinových kreslířů, který dokázal velmi živě zachytit portréty
osobností utvářejících politické a kulturní dějiny Československa
od jeho založení a zároveň prostřednictvím kreslených vtipů
komentovat aktuální společenské dění. Pokud se mu v malbě nedařilo
držet krok s dobou, v novinových a časopiseckých kresbách
zachycoval naopak moderní život se všemi jeho aspekty s
charakteristickou lehkostí a hravostí i, jak sám přiznával, s
posedlostí. Tato lehkost, s níž tvořil, má na svědomí obrovské
množství prací – jak maleb a kresebných studií, které se počítají
na stovky, tak humoristických a portrétních kreseb a náčrtků, jichž
existuje několik tisíc. Velká část jeho děl přitom vždy byla a je v
soukromých sbírkách. Tato výstava tak není a ani nemůže být
vyčerpávajícím přehledem tvorby Huga Boettingera. Je spíše výběrem
upozorňujícím na zajímavé rysy Boettingerovy osobnosti a jeho
rozsáhlého a rozmanitého díla. Exponáty pochází z českých veřejných
i soukromých sbírek a především z Boettingerovy kresebné
pozůstalosti, kterou získala roku 1957 Západočeská galerie v Plzni.
Velkého obdivovatele svých děl i dlouholetého přítele nalezl
Boettinger v osobě ředitele Západočeského uměleckoprůmyslového
muzea Jindřicha Čadíka, který mu, coby plzeňskému rodákovi a synovi
známého plzeňského fotografa Josefa Böttingera, uspořádal v Plzni
dvě velké výstavy v letech 1925–1926 a později napsal jedinou jeho
dosavadní monografii. V českém dějepise umění stál Boettinger
vzhledem ke konzervativní povaze svého díla vždy poněkud v pozadí.
Jeho jméno se dosud objevovalo jen příležitostně v textech a na
výstavách věnovaných umění přelomu 19. a 20. století, akademické
malbě, karikatuře a díky množství kreseb z hudebního prostředí i
dějinám hudby.