Svazek vůbec poprvé přináší kritickou edici a překlad dochované
učenecké korespondence významného vědce, profesora medicíny a
hodnostáře pražské univerzity Jana Marka Marciho z Kronlandu
(1595-1667), mezi jejíž nejvýznamnější příjemce patřili jezuita
Athanasius Kircher (1602-1680), člen cisterciáckého řádu Jan
Caramuel (1606-1682) nebo proslulý astronom a fyzik Galileo Galilei
(1564-1642). Marciho korespondence pozoruhodným způsobem ilustruje
podoby fungování raně novověkých učeneckých sítí v neklidném období
třicetileté války a v následujících dekádách 17. století. Jedná se
o soubor 61 dopisů z let 1640-1666, které obsahují většinou debaty
o dobových tématech z oblasti fyziky, jazykovědy, steganografie,
alchymie a dalších disciplín. Vlastní korespondence je čtenářům
předložena v zrcadlovém latinsko-českém vydání, je uvedena
předmluvou a opatřena kritickým a výkladovým poznámkovým
aparátem.
"Vydávání dalších [spisů] nebrzdí nic jiného než jejich posouzení
moudrými muži, na něž čekám, abych nabyl jistoty ohledně základů,
na nichž spočívá ostatní. Brzy bude následovat knížka o úměrnosti
pohybu a jiná o úměrnosti pohybu přímočarých obrazců a dále [kniha]
obsáhlejší a obecněji zaměřená než tyto dvě, totiž o povaze pohybu
a jeho účinných příčinách, tj. o gravitaci, levitaci a impulsu.
Ačkoli je překvapivé, že se za tohoto stavu věcí rodí takové
množství plodů vědy, že se odhaluje takové množství záhad, a to
dokonce i takových, u nichž to nebylo dopřáno v dobách míru. [...]
Zdá se, že bojechtivý Mars zápasí s Pallas Athénou: kolik zkázy on
přináší městům, tolik toho ona ukládá v pokladnicích
moudrosti…"
Z Marciho dopisu Janu Caramuelovi, 8. června 1644 z Prahy do
Lovaně.