V roce 1945 skončila válka. A začala nová éra dějin. Píše se rok 1945. Vítězná "velká trojka" - Velká Británie, Spojené státy a Sovětský svaz - rozhoduje v Postupimi o dalším běhu dějin. Berlínská hospodyně Else Tietzeová se bojí o život svého syna. Americký voják a nejstarší syn slavného spisovatele Thomase Manna Klaus pátrá po nacistických zločincích. Režisér Billy Wilder v Berlíně plánuje komedii o životě mezi troskami. Tamní kavárny a restaurace znovu otevírají. Německé děti prosí vojáka Rudé armády Vasilije Petroviče o chleba. Japonsko čeká na poslední válečný úder. Třetí říše skončila. Začala doba svobody, vyrovnávání se s válkou, ale i nových konfliktů. Během čtyř měsíců se zhroutil starý světový řád a začal vznikat nový. Jaké bylo léto 1945 pro vítěze i poražené, pro oběti i pachatele, pro celebrity i obyčejné lidi? Oliver Hilmes v kaleidoskopu příběhů zachycuje jedinečnou atmosféru doby plné extrémů: radost a naději osvobozených, obavy poražených, bídu a smutek i nově nabyté svobody.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.