Keď nás pravda spojí (nahovorené neurálnym hlasom)

Součástí 1. nákladu knihy je také Dobrá záložka číslo 136.Když jsem hleděla do mrtvých očí svého otce, myslela jsem si, že je po všem. V určitém slova smyslu i bylo, jenže jak se říká: jedny dveře se zavírají a druhé otevírají. A mně se otevřely brány do světů, o jejichž existenci jsem věděla pouze z knih.Zpočátku jsem byla nadšená, ale euforie z toho, že jsem napůl dračice, rychle vyprchala. Příběhy nejsou takové, jak o nich čteme v knihách. Světy stvořené díky múzám a drakům se zrovna moc nepodobají knižním předlohám. Jsou děsivější. Temnější. Proto jsem se rozhodla, že se od nich budu držet dál. Jenže člověk míní a okolnosti mění.Když se k mým nohám skutálela hlava Sněhurky a její prázdný pohled se mi vryl pod kůži, nikdo se mě neptal, jestli chci být vtažená do dění, kterému nerozumím. Vytrhli mě z mého života a postavili před minulost, která otevírala svůj hrůzostrašný chřtán a bylo jí jedno, že se nechci nechat spolknout. Bohužel pro ně… já se tak lehce pozřít nedám.A měla jsem v plánu to dokázat i černoocasému draku. Muži, který se mě snažil pohledem přišpendlit na místě a zpočátku mi nevěřil. Muži se zjizvenou tváří.