Dlouho očekávané paměti Wernera Herzoga líčí v 36 krátkých pasážích scény a obrazy z neuvěřitelně bohatého autorova života, doplněné jeho krátkými úvahami. Zachycují život v rozpětí jednoho století, který by se nevešel ani do jednoho z jeho slavných filmů. Mladý, věčně hladový Herzog, s nímž matka uprchla z rozbombardovaného Mnichova do chudičké vsi v Alpách, vyroste v mladíka toulajícího se osaměle světem, na něhož záhy číhá v nejzazších končinách Egypta v horečkách smrt. Je to nadšenec a ctižádostí poháněný individualista, který uprostřed džungle tiše rozmlouvá s rozběsněným Klausem Kinským a rozpláče se u smrtelného lože přítele Bruce Chatwina. Ať už mluví o situacích během natáčení, jež občas ohrožují i životy ostatních, nebo o svém vztahu s Kinským, vždy jsou ve hře riziko a silné emoce. Tato kniha plná nespoutané touhy po životě a údivu nad naším nádherným světem je skutečnou literární událostí.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.