Jiří Levý - zapálený badatel, autor stovek publikací, vizionář, oblíbený pedagog a znalec mnoha oborů, jehož práce se od samého začátku ubírala k výzkumu rozdílů plynoucích z mezijazykového převodu. Jeho monumentální dílo České teorie překladu (1957) nemá dodnes obdoby v mapování národních dějin myšlení o překladu, monografie Umění překladu (1963) z něj zase činí zakladatele moderní překladové teorie. Levého dílo je čteno, recipováno, zkoumáno i napodobováno již od 50. let minulého století, a to v národním i mezinárodním měřítku. Tato publikace představuje zřejmě první systematický pohled na Levého dílo, a to v širokém smyslu tohoto slova - popisuje jeho akademickou dráhu, ukazuje interdisciplinaritu badatelských zájmů, šíři teoreticko-metodologických východisek, přínos didaktice překladu a v neposlední řadě též aktivní osvětovou činnost s úctyhodným mezinárodním přesahem.
Ve městech už se nedá žít a Miina rodina je nucena přestěhovat se do Výšiny, uměle vytvořené kolonie v horách. Je tam bezpečno, vše dokonale funguje, v centru se navíc nachází obrovská květinová archa, která zaručuje záchranu vegetace na zemi. Ale nic není, jak se na první pohled zdá, a nepřátelé se skrývají úplně všude. Zatímco Mia odhaluje pravdu o novém domově, lidé ve Výšině i mimo ni zjišťují, že utéct se dá před vším – kromě vlastní minulosti.