Jak se zbavit Castra - Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce
Knihu koupíte v
4 e-shopech
od
152 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Dobre-knihy.cz
152 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
a
1
další varianta
Dobre-knihy.cz
154 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Knihydobrovsky.cz
178 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Kosmas.cz
179 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Martinus.cz
189 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Krátký popis
Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nej¬dramatičtějších
kapitol moderních dějin a před-sta¬vu¬je unikátní sondu do
velmocenské politiky a průběhu „karibské studené války“, jejímž
klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli
nevýznamnou roli sehrálo i Českoslo¬ven¬sko. Faktograficky hutná, a
přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a
publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá
fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepřed¬pojatým
pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz
pohnutých dějin moderní Kuby.Spojené státy americké zkoušely po
mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů
na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela
Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské
embar¬go a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i
když se američtí politici často oháněli podporou demokracie,
současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a
nezdráhali se spojit dokonce i s mafií.Svár mezi Washingtonem a
Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR,
jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na
prahu jaderné války.Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a
Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil
smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její
tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou
úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo
Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a
ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v
Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo
zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa.
Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na
československou inteligenci v šedesátých letech 20. století.
Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika
kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku,
představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často
ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální
spravedlnost. Jak dokládají vzpomín¬ky, po¬stře¬hy a dojmy
osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf
Hof-fmeister či František Krie¬gel, v očích mnoha Čecho¬slováků
byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ
socialismu – socialis¬mu oproštěného od rigid¬ní¬ho byro¬kratismu.
Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova
vzejde alternativak oběma systémům, které stály v pozadí studené
války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály
selhaly?Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské
revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších
světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá
rovněž odpověd’ na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změ¬ní se od
základu stejně tak jako někdejší socialis¬tické země východní
Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?PhDr.
Jaroslav Fiala, Ph.D. (1983) je politolog, historik a publicista.
Věnuje se moderním politickým dějinám a postkolonialismu a dále
tématům, jako jsou sociální nerovnost, neoliberalismus a krize
kapitalismu. V rámci Fulbrightova stipendia pobýval ve Spojených
státech amerických, kde studoval v tamních archivech. Jako novinář
či badatel procestoval řadu latinskoamerických a blízkovýchodních
zemí. Překládá z angličtiny a je šéfredaktorem komentářového webu
www.a2larm.cz.