Nejnebezpečnější královna démonů se usadila v Bouřné a Rimuru i jeho společníci se tak potýkají s ožehavou situací. Na jednu stranu nechtějí dopustit, aby si ostatní králové démonů mysleli, že spolu Bouřná a Milim uzavřeli spojenectví, ale zároveň by si Milim neradi znepřátelili. Tiše tedy doufají, že se nebezpečí samo přežene, jenže to se přepočítali – v pralese se jednoho dne objeví nohsled krále démonů Kariona…
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.