Vánoce dědy Pettsona a kocoura Fiškuse jsou v ohrožení!
Blíží se Vánoce a děda Pettson s kocourkem Fiškusem mají plno práce s přípravami na Štědrý den. Už je téměř všechno hotovo! Zbývá jen obstarat a nazdobit vánoční stromeček a taky nakoupit vánoční lahůdky, na kterých si budou celé svátky pochutnávat.
A právě tehdy se stane to, co se stát nemělo. Děda Pettson uklouzne a ošklivě si poraní nohu. S bolístkou se nemůže vypravit ani do obchodu pro vánoční dobroty, natož do lesa pro stromeček. Co teď? Přece nebudou ke štědrovečerní večeři jíst zvadlou mrkev nebo zapomenutou plechovku sardinek!
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.