V dějinách teologie byla role Ducha svatého po dlouhá staletí
opomíjena. Teprve v posledních desetiletích se znovu objevuje jako
ten, kdo tvoří radost, inspiruje překvapení a rozdává dary, které
léčí srdce. Humor je jedním z jeho jemných, ale mocných atributů -
osvobozuje, propojuje, uzdravuje.
Pavel Konzbul je v tomto smyslu skutečně naplněn Duchem. Jeho
schopnost vnímat svět s laskavým nadhledem, vidět i ve vážných
věcech prostor pro úsměv a dívat se s dětskou lehkostí a humorem
svědčí o hluboké vnitřní svobodě. Z vlastní zkušenosti vím, že
právě tento pohled dokáže často povzbudit víc než množství slov.
Není tedy náhodou, že jeho kniha nese titul Humor jako lék. Pokud
je Bůh uzdravujícím lékařem, pak biskup Pavel je výborným
lékárníkem. Zavítejme tedy do jeho apotéky a nahlédněme, jak sám s
přesností a citem připravuje to nejúčinnější dávkování.
Dokáže obyčejná zlatonoška porazit mocné vladaře a přežít? Hrozby na Dvoře stínů narůstají. Netýkají se přitom jen zlatonošky Reyny, ale také faeského prince Mazrita, který ji nejdříve unesl, aby se s ní posléze zasnoubil. Navzdory pověstem však Reyna brzy poznala jeho pravou tvář. Ačkoli je drsný a krutý, je také vášnivý, nezkrotný… a teď navíc přišel o magickou moc. Jeho nevlastní matka, královna Dvora stínů, zatím spřádá své temné plány. K Mazritovým třicátým narozeninám vyhlásí hry zvané Leikmot a jako šampionku určí Reynu, zdánlivě obyčejnou smrtelnici, aby ponížená zemřela během festivalu. Reyna, která se odmítá podvolit královnině zvůli, zatím hledá způsob, jak zlomit Mazritovu kletbu. Nemrtvá monstra, šílená královna, magické kletby i tajemství obestírající prastarou rytinu soupeří o to, kdo jako první zničí oba milence. Bude však vítězství ve hrách stačit, aby si Reyna zachránila život? Nebo je Leikmot pouhou zástěrkou k něčemu mnohem děsivějšímu, co pro ni a prince Mazrita královna teprve chystá?