Bochoř u Přerova, léta 1941 a 1942. V lázeňské vesnici se proplétají osudy dvou mužů – Ambrože Ptáčka, který pro vrtkavou lásku opustil rodinu, a Dezidera Horváta, patriarchy cikánské rodiny hledající v době nacistické okupace bezpečí. Zatímco starosta Lanč se snaží chránit vesnici před nacistickými nařízeními, někdo s potěšením píše udání a přilévá olej do ohně nedůvěry. V těžkých časech bojuje i Ambrožova žena Máří, která navzdory rozkladu manželství hledá sílu zachovat svým dětem domov.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.