Publikace je již desátým dílem mnohaletého projektu Muzea
hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Jak napovídá podtitul,
pojednává o výjimečně pestrém území se spletitou historií. Na
katastru Hlubočep najdeme zcela rozdílné urbanistické celky –
„vlastní“ Hlubočepy se Zlíchovem, kdysi známé svými průmyslovými
podniky, vesnici Klukovice, proslulou vilovou čtvrť Barrandov s
neméně proslulými filmovými ateliéry a se socialistickým sídlištěm,
které se postupně rozrůstá v novou, výstavnou moderní čtvrť.
Restaurační komplex Barrandovských teras býval dostaveníčkem
filmových hvězd i prostých občanů a v přilehlém plaveckém bazénu se
konala četná sportovní utkání.
Tento celek je zarámován do mimořádně malebného přírodního rámce
vápencových skal, které se staly – spolu s železnicí – hlavním
předpokladem zdejšího průmyslového rozvoje v 19. a v první polovině
20. století. K Hlubočepům přiléhá romantické Prokopské údolí, kdysi
známé svými poutěmi k jeskyni a kostelíku sv. Prokopa, ve kterém
spisovatel Jaroslav Foglar prožíval svá první skautská
dobrodružství. A bylo to právě zde v Hlubočepích, kde geolog
Joachim Barrande vykročil ke světové slávě.
Autor při své práci čerpal nejen z veřejných a soukromých archivů,
ale rovněž ze vzpomínek místních pamětníků.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.