Gold Edition 32 Stravinskij: Svatba (Les Noces), Kantáta, Mše

Karel Ančerl (1908-1973) byl vedle Václava Talicha největším českým dirigentem 20. století. Drtivou většinu svých nahrávek realizoval u firmy Supraphon a protože se blíží 30. výročí jeho úmrtí, rozhodla se firma uctít jeho památku velkou řadou reedic jeho snímků nazvanou Ančerl Gold Edition. Titulů bude celkem 42, všechny projdou náročnou úpravou ve zvukovém studiu a budou vybveny profesionální hudební dokumentací, zasvěcenými historickými a estetickými studiemi a bohatou fotodokumentací. Ančerlova kariéra je spojena s orchestrem České filharmonie, s níž spolupracoval od roku 1950 osmnáct let. Aniž bychom sebeméně podcenili obrovské umělecké zásluhy Václava Talicha a Rafaela Kubelíka o vytvoření interpretačního slohu České filharmonie, můžeme říci, že Karel Ančerl byl prvním českým dirigentem světové pověsti a že svůj orchestr přivedl k suverénní virtuozitě a světové proslulosti. Jeho umělecké výkony byly syntézou uvážené koncepce a minuciézní práce s detaily, byly založeny na dokonalé znalosti partitury a schopnosti vystihnout její architekturu, na vytříbeném slohovém cítění, velké zvukové představivosti a v neposlední řadě i na dokonale srozumitelném dirigentském gestu. Ančerl dovedl svůj orchestr přesvědčit o správnosti své koncepce, což je snad nejdůležitější podmínka uměleckého úspěchu v tomto oboru. Za Ančerlova působení kariéry došlo také k převratnému technickému zdokonalení techniky hudebního záznamu vynálezem dlouhohrající desky a s tím souvisejícímu ohromnému rozšíření nahrávací činnosti orchestru. Ančerlovy muzikantsky inspirované nahrávky se záhy dočkaly i ocenění prestižními mezinárodními gramofonovými cenami a v moderních reedicích na CD oslňují stále svou technickou dokonalostí a nádhernou zvukovostí. Šestý půltucet titulů bude pro Ančerlovy obdivovatele opravdovýmpotěšením. Dominantou jsou tu totiž kantátové skladby moderních autorů, a to jak světových (Stravinskij, Prokofjev), tak českých (Martinů, Vycpálek). To je obor, ve kterém se Ančerl pohyboval jak ryba ve vodě: věděl si rady jak s modernějšími výrazovými prostředky a jejich zpřístupněním posluchačům, tak s fenoménem lidského hlasu a jeho integrací do velkého symfonického aparátu. Stravinského Svatba je událostí již sama o sobě - jak často slyšíme na jednom pódiu vedle vokálních sólistů hned čtyři klavíry? Druhým nosníkem a svorníkem této skupiny nahrávek jsou rozměrné a závažné symfonie počínaje Brahmsovou Druhou přes Mahlerovu devátou až ke dvěma posledním symfonickým dílům Bohuslava Martinů, jež Ančerl nahrál v době, kdy se v Čechách o Martinů-emigrantovi nesmělo příliš mluvit. Poslední skupinou skladeb jsou nástrojové koncerty. Ančerl doprovázel rád a s nesmírnou poctivostí, měl-li k dispozici tak nosná umělecká jména, jako byli Josef Suk či náš "starý známý" z ančerlovské série - violoncellista André Navarra, a orchestrální doprovod u něho nikdy nestojí pasivně v pozadí, nýbrž podporuje a doplňuje sólistův výkon a kreativně dotváří celkový technický i stylový obraz skladby.