Fuente Ovejuna (Ovčí pramen)

Čtvrtý díl románové fresky začíná návratem Karla jako korunovaného římského císaře z Itálie domů. Je pánem podstatné části křesťanského světa a zasahuje do záležitostí církve i jiných panovníků. Dokáže urovnat vleklé spory, jiné ale svou politikou vyvolává. To samozřejmě znamená politické ústupky spojencům a také spoustu peněz. Jeho obrovská říše zatím dokáže tyto náklady nést. Představa jednotného světa ho podnítí ke druhé římské jízdě ve snaze vytrhnout papežství z avignonského zajetí. Události v říši i sňatková politika mu přinášejí další územní zisky, Karel se však více se upíná ke svému nedospělému synu Václavovi a snaží se mu pomoci k zisku římské královské koruny. Jenže stárnoucí a občas trochu nostalgický Karel už nemá sílu, aby udržel křesťanský svět v té podobě, jak si ho představuje. Nastupují první příznaky krize, které se již Karel nedožije…