English is Context is as enjoyable to read as it will be enjoyable to teach. It is amusing yet authoritative; provocative yet without causing offence; whimsical yet well-documented; personal yet eminently practical. Part A offers theory: taking the reader on a journey across the history of language in context – from the author’s very personal perspective – through a history of language through the ages, quoting the most wide-ranging and often surprising of references … to the specifics of the language classroom. Part B offers activities: initiating the learner in the secret of pragmatics through a first set of short, introductory, practical activities; a second set that investigates the importance of context in the language we live; and four further chapters that delve deeper into the question of how we speak, and the ways we say what we may – or may not! – mean. Part C offers reflection: resuming the perspective of the author at the end of Part A, it concentrates on the language classroom and reflects on pragmatics in regard to the teacher, to the learner and, ultimately, to both together – in such a way that a much greater, shared, understanding and incipient control of pragmatic competence is successfully achieved.
Přečtěte si upřímnou zpověď reprezentačního kapitána. Vtáhne vás do neobyčejného příběhu, kterak se obyčejný kluk stal hvězdou. Dozvíte se, proč nosí tolik jizev po těle. Kdy mu bylo nejhůř. Jak léčil nespavost. Proč po svých gólech roztočí vrtulník. Jak hospodaří s penězi. A kdo je jeho zlato. Byl srpen 2014 a Tomáš Souček měl devatenáct a půl. Čili věk, kdy už by talentovaný fotbalista měl pravidelně dokazovat, že je připravený na velkou kariéru. Jenže Suka nechtěli ani ve druhé české lize. Přišel jim neperspektivní, klátivý, příliš chybující, nedoučitelný. O šest let let později šéfoval Slavii, zářil v Lize mistrů a londýnský West Ham z něj učinil jednoho z nejdražších českých fotbalistů všech dob. Jak se to všechno seběhlo? O Sukovi "Odtrénoval jsem, rychle spláchl pot ve sprše, vytratil se v tichosti z kabiny, došoural se na pokoj. A co teď? V šedivém městě, stovky kilometrů od domova, jsem si připadal, jako bych spadl z Marsu. Nenapadalo mě, jak zabít čas, takže jsem si z nudy založil účet na Twitteru a pro pár sledujících, kteří si mě všimli, naťukal několik slov o tom, jak toužím nakopnout fotbalovou kariéru. Hlavou mi přitom běžely úplně jiné myšlenky. Co tady sakra dělám? A má vůbec cenu se snažit, když představa, že v tomhle kamrlíku strávím rok, mě upřímně děsí? Ubytovna ve Frýdku-Místku, na dohled od místního stadionu, bůhvíproč zvaného Stovky. Titěrná místnost, rozvrzaná postel, oprýskaný stůl, malá skříňka a ošuntělý sprchový kout, víc nic. Venku vrcholilo léto, do oken bez rolet smažilo slunce, takže uvnitř vedro k nesnesení. Na luxus a hotely s pěti hvězdami jsem si nikdy nepotrpěl, ale tady na mě padala těžká depka. A každou minutou bylo hůř a hůř." Jako bonus (a bez obalu) promluví jednadvacet exkluzivních hostů, které si Tomáš do své autobiografie speciálně vybral.