1854-1928
Druh publikace:sborová partitura
Nástrojová skupina: Vokální hudba
Obsazení / žánr: kantáta
Jazyk publikace: cz./ger./eng. Zpěvní text: cz./ger./eng
rev. Theodora Straková
Leoš Janáček (1854-1928) zkomponoval kantátu Elegie na smrt dcery
Olgy (1903) pouhé dva měsíce po ztrátě milovaného dítěte. Na
titulní list připsal věnování Mé Olze na památku. Skladba
zhudebňuje český překlad původních ruských veršů dceřiny přítelkyně
M. N. Vevericové. Smutná intimní vzpomínka skladatele zaznívá v
obsazení tenorového sóla, smíšeného sboru a klavíru. Elegie se
dočkala premiéry až 27 let po svém vzniku a dosud je neprávem
vnímána jako dílo spíše okrajového významu. Titul je uveden
podrobnou předmluvou Vladimíra Helferta (cz., eng., ger., fr.).
Zpěvní text je uveden v češtině, němčině a angličtině.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…