Monografie se skládá z příspěvků autorů specializovaných na
různé oblasti dějin umění. Spojuje je záměr zabývat se kresbou jako
"Základem všeho umění" z perspektivy jejich oblastí výzkumu a
ambice zasadit nově objevené, nově připsané nebo dosud
nepublikované kresby do širších souvislostí. V jednotlivých
příspěvcích je představen vývoj role a významu kresby v průběhu od
pozdního starověku a raně středověkých iluminovaných rukopisů až po
pozdně barokní malbu. Publikace se také zabývá způsobem, jakým
italské umění ovlivňovalo středoevropské prostředí, se zaměřením na
české a moravské země, a jak se kresba stala důležitým prostředkem
přenosu myšlenek a konceptů. Tento fenomén je popsán v kontextu
výtvarného umění a v neposlední řadě ve vztahu k filozofickému a
literárnímu prostředí doby.
The Monograph composes of contributions authored by experts in
various fields examining the drawing as a titular "Basis of all
art" from perspectives in their respective specializations. The
role and importance of drawing are introduced throughout history
since late antiquity and early medieval illuminated manuscripts
till late baroque painting. The publication also examines the way
how Italian art was introduced to central Europe, with a focus on
Bohemian and Moravian lands, and how drawing became an important
vehicle for transferring ideas and concepts. This phenomenon is
examined within the context of visual arts and last but not least
in relation to the contemporary philosophical and literary
milieu.