Jaké jsou borovice, když sněží? Jaký je to pocit, když se k nám sklánějí?Zpověď ženy a její pohled na každodenní, ale i nevšední okamžiky života, jako je smrt někoho blízkého nebo narození dítěte.Ve sbírce se cyklí několik ústředních motivů, Irsko, oceán, Vincent van Gogh a keramika. Básně jsou plné líčení a barevných metafor, a přitom zůstávají syrové a pokroucené jako stromy z Van Goghových obrazů.Citlivě je doprovázejí akvarelové ilustrace, které vás ještě více vtáhnou do snového světa.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.