Italské město Florencie je ve čtrnáctém století zaplaveno
vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť
nemoc se šíří velmi rychle. Jiní mají na tuto nemoc opačný lék:
užívat si zábavy, hodně pít a žertovat. Lidé po tisících umírají, a
tak je na márách nosí hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro
nebožtíky někdo truchlí.
V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor
dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je
tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a
Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem,
Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města
do jistého sídla.
Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den
si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je
tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a
jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v
Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé
setkali.
Nesmrtelné, stovky let staré dílo je dodnes oblíbenou satirou na
náboženský asketismus, církev i šlechtu.