Čím starší, tím lepší, ale starší

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 1 e-shopu od 34 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Čím starší, tím lepší, ale starší koupíte na Knihydobrovsky.cz
Knihydobrovsky.cz
34 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Krátký popis
Caroline a Sophie píšou tak, jako si povídají s kamarádkami u sklenky vína. Neberou si servítky, nešetří nikoho, a nejméně sebe. Nebojí se říct nahlas ani věci, kolem kterých se často chodí po špičkách. Stejně jako všechny ostatní ženy i ony vnímají, jak čas rychle běží – kromě jiného je na ulici už nikdo nikdy neosloví Mademoiselle. Pochopitelně je to nenechává zcela v klidu, ale dokážou se statečně podívat pravdě do očí. Prostě věci nejsou, co bývaly: probudíš se, cítíš se skvěle, a přitom ti všichni říkají, že vypadáš unaveně. Na večírek dorazí atraktivní třicátník, a ty mu nestojíš ani za letmý pohled. Mladá žena ti „zalichotí“ poznámkou, že by jednoho dne chtěla vypadat jako ty… a tak by se dalo pokračovat donekonečna. Tyto nepřehlédnutelné, přitažlivé a šarmantní Francouzky, jejichž styl je prostě nezaměnitelný, se sice tu a tam nostalgicky ohlédnou do minulosti, ale jinak žijí skrz naskrz v přítomnosti a užívají si každý den. A jistě, je to sice trochu divný pocit být starší než francouzský prezident, ale nakonec NO A CO? A ano, vrásky kolem očí nejsou žádná velká výhra, ale bože, jak nudně musel žít ten, kdo je nemá!
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Čím starší, tím lepší, ale starší je 34 Kč

Výběr knih autorů Caroline de Maigret , Sophie Mas

Zobrazit všechny knihy autora Caroline de Maigret, Sophie Mas
Výběr knih vydavatele Jota

Zobrazit všechny knihy vydavatele Jota
Naše tipy


Rod bijících srdcí
Rod bijících srdcí - Olivia Wildenstein

CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.