Česká cikánská rapsodie I. - III. svazek

Vzpomínky Josefa Serinka, proslulého „Černého partyzána“, zaznamenal Jan Tesař vletech 1963–1964. Krukopisu se po čtyřiceti letech vrátil, připravil jej kvydání avystavil kritickému zkoumání.Rozsáhlá komentovaná edice je dovršením práce Jana Tesaře věnované dějinám českého partyzánského hnutí za 2.světové války. Autor se vní snaží inspirovat diskusi omožnostech dokumentovat aktivity, které se odehrály vkonspiraci, ataké šíře oproblému kolektivní paměti jako rozhodujícím činiteli vytvářejícím audržujícím národ. První svazekobsahujevzpomínky Josefa Serinka(1900–1974),rozčleněné do 18kapitol adoplněné epilogem Jana Tesaře adokumentárními přílohami. Vprvních dvou kapitolách se Serinek vrací kudálostem 1.světové války. Uvádí, že jako šestnáctiletý byl odveden avzápětí dezertoval – zde jeho první zkušenost se životem vlesní ilegalitě, ale také zcizující zkušenost ve vztahu kvládnoucí moci. Třetí ačtvrtá část zahrnuje období první republiky (Serinek žil na území Sudet) avypovídá mimo jiné otom, jak se formovalo Serinkovo sociální, ale ivlastenecké cítění. Vdalší části líčí události roku 1942, kdy byl ise svou rodinou kvůli svému romskému původu deportován do tábora vLetech, znějž zanedlouho poté uprchl. Několik desítek jeho příbuzných vpříštích měsících zahynulo vOsvětimi. Následují kapitoly oSerinkově dramatickém pronásledování azároveň snaze najít spojence vzáměru bojovat aktivně proti nacistům, která trvala až do léta 1943, kdy se mu povedlo spojit sformující se odbojovou skupinou kolem prof. Josefa Grni akpt. Karla Štainera-Veselého na Vysočině apostupně začíná vytvářet vlastní lesní oddíl, jak zčeských partyzánů, tak zruských uprchlíků. Druhý svazek tvoří podrobné Tesařovy Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka, které jsou výsledkem více než desetiletého podrobného studia. Závěrečný,třetí svazekedice obsahuje kromě oddílu Map, tabulek adiagramů kpartyzánskému odboji na Vysočině především shrnující několikadílnou studii nazvanou Serinkovské inspirace, vníž se zabývá mj. metodologickými východisky záznamu astudia pramenů, místem Josefa Serinka vdějinách čs. Odboje, či otázkami, proč se včeských zemích během 2.sv. války partyzánské hnutí neprosadilo výrazněji aproč bylo tak snadno ovládnuto Sověty. Edicí České cikánské rapsodie se Jan Tesař pokusil splatit „dluh nejen vůči Serinkovi“. Zároveň pro něho byla příležitostí, aby „vyjádřil svůj poslední názor otragickém vyústění té etapy československých dějin, jíž je Druhý odboj“.