Soubor detektivních povídek, který poprvé vyšel v roce 1969. Každá z povídek má svou vlastní zápletku, ale všechny spojuje navýsost neobvyklá detektivní dvojice, policejní nadporučík Vašátko a nedávno z vězení propuštěný malíř Horác, známá z předcházející detektivky Měsíc s dýmkou. Na ni navazují první dvě povídky, které odhalují, co se dělo po uzavření případu. Návrat do minulosti se odehrává i v poslední povídce, v níž se Vašátko znovu zabývá vraždou z padesátých let. Autorka kromě mistrného vystavění detektivních zápletek exceluje i v zachycení psychologie postav a v takřka formanovsky přesném vystižení "malého člověka". I když od vzniku této knihy již uběhl nějaký ten čas, při jejím poslechu si uvědomíme, že lidské vášně, problémy, touhy a ambice jsou pořád stejné, i když se odehrávají ve starších kulisách.
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.