Autor si pokládá otázku, zda existuje v naší společnosti
fiktivní právo a snaží se na tuto otázku najít odpověď. První část
knihy budou teoretické sondy do moderních právních principů, právní
zásady, co je to objektivní a subjektivní myšlení. Co je to důkaz a
jak němu přistupovat? Popisuje, jak by nemělo moderní právo vypadat
a jaké aspekty by mělo mít. Autor ukazuje na problémy justice a
soudního systému. Zabývá se mentální podjatostí soudců a navrhuje
zrušit institut přísedících u soudů. V knize jsou v anonymizované
podobě popsány konkrétní případy porušení práva v České republice.
Je zde částečně popsán historický proces s Janem Antonínem Baťou,
starý bezmála 70 let. Dalším příběhem je slušovická kauza, která se
dostala až k Ústavnímu soudu. Poslední kauza je mediálně známy
případ Kramného.
Každý má právo na spravedlivý soudní proces a na to, aby byl
odsouzen pouze na základě důkazů a v souladu s právem. Obecně
největším pochybením v justici jsou většinou při vedení soudu,
porušení obžalovací zásady, řešení námitky podjatosti soudce jenom
formálně, soudní manipulace s důkazy, nepřipuštění důkazů
obžalovaného, které vyvrací jeho vinu.
Řada indicií nasvědčuje, že největší hrozbou demokracie je pilíř
soudnictví, který je definovaný z Ústavy České republiky. Soudci
jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí
nikdo ohrožovat. Soudce je jmenován do funkce, bez časového
omezení, .to je největší problém pro spravedlivý a efektivní právní
systém. A kniha jenom naznačila, že porušování práva v řadě případů
existuje. Proto můžeme někdy mluvit o tomto právu, které nás
provází i když nechceme, nebo si to nepřipouštíme.