Boje na finském nebi 2 - Sovětsko-finská válka 1939-1940

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 2 e-shopech od 543 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Boje na finském nebi 2 - Sovětsko-finská válka 1939-1940 koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
543 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Boje na finském nebi 2 - Sovětsko-finská válka 1939-1940 koupíte na Dobre-knihy.cz
Dobre-knihy.cz
576 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Krátký popis
Dodávky stíhaček pro finské letectvo 2.část ***** Gloster Gladiator Mk.II – Gloster J 8A (Gladiator) – Bristol J 7 (Bulldog II, IIA) – Svenska J 6 a J 6A, ASJA J 6B – Morane-Saulnier MS.406 C1 – Caudron-Renault C.714 C1 ***** Od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940 zuřily na severovýchodě Evropy boje mezi Finskem a Stalinovým SSSR. Do historických análů vstoupily pod označením zimní válka. Finská republika, stát rozkládající se na 383 000 km2 a mající pouhých 3,8 milionů obyvatel, v ní čelila drtivé přesile sovětských invazních sil. Rudá armáda zahájila útok bez vyhlášení války a prováděla ofenzivní operace po celé délce 1600 kilometrů dlouhé společné hranice, začínající na pobřeží Finského zálivu a končící u Barentsova moře na dálném severu, hluboko za polárním kruhem. Krvavé střetnutí nakonec trvalo plných 105 dnů. Finové dokázali po dlouhé týdny zadržovat nápor mnohonásobně silnějšího nepřítele. Sovětský diktátor J. V. Stalin byl posléze nucen souhlasit se svého druhu kompromisním mírem, vzdáleným od původních válečných záměrů vymazat Finsko z mapy a učinit z něj součást Sovětského svazu.Zimní válka se neodehrávala pouze na zemi, ale také ve vzduchu. Rovněž zde čelili obránci obrovské početní převaze útočníkových vzdušných sil. Finové využívali pestrou směsici leteckých typů, z nichž některé tvořily původní výzbroj Suomen Ilmavoimat a jiné dorazily ze zahraničí až po vypuknutí nepřátelství (či po jeho skončení). Do první skupiny náležely ze stíhaček jednoplošné Fokkery D.XXI a velmi zastaralé dvouplošníky Bristol Bulldog IVA. V druhé skupině letadel byly stíhací stroje zastoupeny řadou konstrukcí rozdílné bojové hodnoty. V prvním dílu této práce jsme si z nich představili letouny Brewster Model 239, Fiat G.50, Gloster Gauntlet a Hawker Hurricane Mk.I. V druhé části si přiblížíme typy Gloster Gladiator (i jeho švédské provedení J 8A), Bristol Bulldog (J 7), Svenska J 6, Morane-Saulnier MS.406 a Caudron-Renault C.714. První ze zahraničních stíhaček se ve Finsku objevily již v prosinci 1939, poslední dorazily až na jaře 1940, v době, kdy již bylo dobojováno. Největší přínos pro bojeschopnost Suomen Ilmavoimat představovaly Gladiatory (včetně švédských J8A) a Morane-Saulniery MS.406. Naopak letadla J 6 a J 7 posloužila pouze při výcviku. Stroje C.714 pak dorazily příliš pozdě na to, aby je Finové mohli během zimní války využít.
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Boje na finském nebi 2 - Sovětsko-finská válka 1939-1940 je 559 Kč

Výběr knih autora Miroslav Šnajdr

Zobrazit všechny knihy autora Miroslav Šnajdr
Výběr knih vydavatele Jakab

Zobrazit všechny knihy vydavatele Jakab
Naše tipy


Šikmý kostel - Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * * „Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení, že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země. Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky „Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem, které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo prolito během česko­polského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života, jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní minisérii Dukla 61 „Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem, jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová, literární redaktorka a publicistka „U některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film – v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí. Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou, Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě, rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu... a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává tím, čemu Anglosasové říkají eye­opener.“ Hana Pernicová, lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka „Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné. Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu, kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly těsně po první světové válce. Čtenář s česko­polským konfliktem neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora Javorková, knihovnice a publicistka