Od dob svého vzniku v Paříži v polovině 19. století představuje
myšlenka bohémství vlivnou a přetrvávající součást umělecké
identity. Ačkoliv měli lidé zabývající se uměním vždy pověst těch,
kdo žijí mimo společenské normy, právě tehdy a na tomto místě byl
tento životní styl poprvé přijat systematicky a zromantizován.
Koncept bohémy se rychle ujal i mezinárodně a po druhé světové
válce se objevil na mnoha různých místech po celém světě.
Bohemia: Příběh fenoménu, 1950-2000 mapuje rozdíly i prvky
kontinuity v rozmanitých projevech těchto scén. Končí na sklonku
20. století, kdy komoditní kultura začala až příliš nahlodávat
způsob života založený na jejím odmítání. Myšlenka bohémství
nicméně nadále nabízí alternativu ke konformitě, a proto dodnes
vzbuzuje fascinaci. Dokonce i z hlubin minulosti nadále láká
životními styly, které stále burcují a inspirují.
Tato publikace doprovází obsáhlou výstavu pořádanou Kunsthalle
Praha a pojednává o důležitých dílech pestré řady umělců a umělkyň
jako Stan Douglas, Ed van der Elsken, Nan Goldin, Tomislav Gotovac,
Peter Hujar, Libuše Jarcovjáková, Alice Neel, Wolfgang Tillmans,
Zhang Huan a další.
Autor knihy, Russell Ferguson, působí jako profesor a výzkumný
pracovník na University of California v Los Angeles a široce
publikuje o poválečném a současném umění. Mezi jeho knihy patří
například tituly In Memory of My Feelings: Frank O'Hara and
American Art (1999) a ve spolupráci s Kerrym Brougherem Damage
Control: Art and Destruction since 1950 (2013).
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.