Bekyně a kazatelé

Kniha vychází znového interpretačního pohledu naženská laická hnutí včeských zemích vestředověku avodmítnutí jednoduchého výkladu vtradiční osnově řád/hereze sesnaží přispět kvykreslení různého přístupu, ato jak vevizích orealizaci apoštolských ideálů, tak vpopisu organizačních struktur komunit, pastoračních vztazích asítích vztahů mezi laiky ajejich kazateli. Nazákladě analýzy písemných pramenů pak vesnaze popsat dobovou praxi vypovídá odlišný příběh popisující živou, neustále seproměňující kulturu ženské religiozity, která je nejen nespoutaná ale neustále inspiruje následující generace věřících. Svýše řečeným souvisí rovněž pozdně středověká vizuální kultura bekyní, či vširším pojetí laických žen žijících vespolečných náboženských komunitách. Nazákladě analogií zejména sfranko-vlámským bekyňským prostředím lze ivČechách nalézt několik příkladů, jež díky idiosynkratické ikonografii ikulturně-sociálnímu kontextu můžeme sženským kvazi-monastickým prostředím přímo spojit.