Bedekr Kafka
Kniha vede čtenáře po dvou méně probádaných liniích české
kafkovské recepce. První se inspiruje postavou Josefa K. z románu
Proces, který má za úkol v jedné z kapitol provést italského
obchodního partnera po chrámu svatého Víta. Podobně hledal později
pražské kafkovské stopy dodnes nedoceněný spisovatel a překladatel
Emanuel Frynta; pomáhal i prvním zahraničním "turistům", kteří
přijížděli do města ve snaze vypátrat kontext Kafkova díla. Druhá
linie knihy se rovněž inspiruje topografickou metaforou: mapuje
přítomnost Kafky v době, kdy zmizel z veřejného prostoru, byl
přitom čten a vnímán jako zásadní autor mnohými českými básníky,
spisovateli a výtvarníky, jejichž vztah ke Kafkovi, jak napsal v
dopise Mikuláši Medkovi Zbyněk Sekal, byl "vroucí" (Egon Bondy,
Bohumil Hrabal, Jiří Kolář, Jan Hanč, Bohumila Grögerová, Josef
Hiršal ad.).
Kromě tří ústředních kapitol (I. Kafkova Praha: od Eisnerova
trojího ghetta po kafkovský baedeker Emanuela Frynty, II. Kafkovští
turisté a jejich pražští průvodci, III. "Můj vztah ke Kafkovi je
vroucí": Kafka v padesátých letech 20. století) obsahuje kniha
několik "zastavení" věnovaných dalším tématům, bohatý obrazový
doprovod a rejstříky.
